Plynovod 2,5 metru od domu: co o ochranném pásmu řekl Nejvyšší soud
Majitelé domu na Mělnicku žádali soud, aby provozovatel odstranil vysokotlaký plynovod vedoucí 2,5 metru od jejich domu. Spor trval od roku 2009 do února 2015 a neuspěli. Případ ukazuje, jak málo se dá proti ochrannému pásmu dělat zpětně.
Případová studie je zpracovaná podle veřejně dostupných zdrojů (odkazy najdete na konci). Nejde o našeho klienta.
Co se stalo
Pod pozemky majitelů jednoho rodinného domu na Mělnicku vede vysokotlaký plynovod DN 300 mm. Podle soudů je od domu vzdálený 2,5 metru a prochází i pod vedlejší stavbou, která k domu patří. Stavbu plynovodu povolil v prosinci 1949 Krajský národní výbor v Praze, do provozu šel o rok později. Vedlejší stavba tu podle soudu stála dřív než potrubí.
Podle energetického zákona platného v době sporu měl takový plynovod ochranné pásmo 4 metry a bezpečnostní pásmo 20 metrů. Při vzdálenosti 2,5 metru od domu nedodržoval ani jedno. Majitelé se proto obrátili na soud a žádali, aby provozovatel, společnost RWE GasNet, plynovod z jejich pozemků odstranil.
Proč to nikdo nečekal
Nikdo tu nic neudělal špatně. Plynovod vznikl s povolením a podle tehdejších pravidel. První ochranná pásma pro plynovody zavedl plynárenský zákon z roku 1960. Od 1. 1. 1961 pak provozovatelům vzniklo ze zákona právo užívat cizí pozemek v rozsahu daném povolením stavby, podobné věcnému břemenu. Zákon z roku 2000 pásma upřesnil a starý plynovod se tím ocitl uvnitř nich.
Pro kupující je důležité, že právo provozovatele tu podle soudů vzniklo přímo ze zákona. Z rozsudků neplyne, zda bylo zapsané v katastru, takže na samotný list vlastnictví se spoléhat nedá.
Jak to dopadlo
Řízení začalo nejpozději v roce 2009 a skončilo až v únoru 2015. Okresní soud v Mělníku dal majitelům 29. 5. 2012 za pravdu a uložil provozovateli plynovod odstranit do 24 měsíců od právní moci rozsudku. Odůvodnil to tím, že potrubí nedodržuje ochranné ani bezpečnostní pásmo a při poškození by mohla vzniknout škoda na majetku, zdraví i životech.
Krajský soud v Praze rozsudek 18. 10. 2012 změnil a žalobu zamítl. Porušení pásem podle něj zakládá jen porušení veřejnoprávních předpisů. Soukromoprávní nárok vznikne až při vážném a konkrétním ohrožení, a to se neprokázalo. Pravidelné kontroly těsnosti navíc považoval za dostatečné opatření.
Nejvyšší soud 25. 2. 2015 dovolání majitelů zamítl. Zdůraznil, že ne každé porušení veřejnoprávních předpisů musí znamenat vážné ohrožení škodou a že se to posuzuje vždy podle konkrétního případu. Provozovatel přesto náhradu nákladů nedostal. Podle soudu plynovod pásmo nepochybně nedodržuje, takže obavy majitelů jsou pochopitelné.
Provozovatel mezitím připravoval přeložku trasy na základě rozhodnutí Městského úřadu Kralupy nad Vltavou z 8. 4. 2011. V době prvního rozsudku nebyla hotová. Zda a kdy ji vybudovali, z dostupných zdrojů nevíme.
Co by odhalila prověrka před koupí
Plynovod je pod zemí a jeho pásma na pozemku nevidíte. Základem je Sdělení k existenci sítí, které vydává provozovatel na žádost. U distributorů EG.D a Gas Distribution v něm dostanete informace o ochranných a bezpečnostních pásmech a o poloze sítí, nebo potvrzení, že v místě žádná zařízení nejsou. Ptejte se všech provozovatelů sítí v okolí. O právech třetích osob k pozemku píšeme v článku Věcné břemeno na pozemku.
Sdělení vám řekne, jestli pozemek nebo dům pásmo zasahuje. Co v něm smíte, rozhoduje provozovatel. Podle § 68 odst. 4 energetického zákona uděluje písemný souhlas se stavbou v ochranném pásmu jen tehdy, když to dovolují technické a bezpečnostní podmínky a nehrozí újma, takže na něj nemáte právní nárok. Formulář distributorů o vyjádření ke stavbě v pásmu žádá projektovou dokumentaci. EG.D i Gas Distribution uvádějí lhůtu 30 dnů, ve složitých případech 60 dnů od úplné žádosti. Před koupí tedy většinou máte jen Sdělení a rozhovor s provozovatelem.
Čísla z rozsudku platila pro tehdejší znění zákona. Dnešní § 68 zákona č. 458/2000 Sb. odstupňovává ochranné pásmo podle tlaku. U plynovodů nad 4 bar do 40 bar je to 2 metry na obě strany, nad 40 bar 4 metry, u nízkotlakých plynovodů do 4 bar včetně 1 metr v zastavěném území obce a 2 metry mimo něj. Rozsah bezpečnostních pásem stanoví příloha zákona. Nespoléhejte proto na čísla z paměti a zeptejte se provozovatele na konkrétní potrubí.
Podle § 70 energetického zákona přeložku plynárenského zařízení zajišťuje jeho vlastník, ale na náklady toho, kdo její potřebu vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník musí vyvolavateli sdělit, jak přeložku provede a kolik zhruba bude stát. Započítat se smějí jen nezbytně nutné náklady.
Co si z toho vzít
- Ochranné pásmo je veřejnoprávní omezení. To, že potrubí pásmo nedodržuje, samo o sobě neznamená, že ho musí provozovatel odstranit.
- Spor trval od roku 2009 do února 2015 a majitelé v něm neuspěli. Zpětně se proto řeší hůř než předem.
- Ptejte se provozovatelů před koupí, ne po ní. Sdělení k existenci sítí je první krok, nikoli poslední.
- Počítejte s tím, že stavbu v pásmu provozovatel schválit nemusí. Do rezervační smlouvy si dejte podmínku odstoupení pro případ, že souhlas nedostanete, viz Co si ověřit před podpisem rezervace pozemku.
- Přeložku platí ten, kdo její potřebu vyvolá, pokud se s vlastníkem zařízení nedohodnete jinak.
Zjistěte, co vede pod pozemkem, dřív než ho koupíte
Plynovod ani vedení často není vidět, omezení z něj ale zůstává. Prověrka pozemku shrne, jaká pásma a sítě se k pozemku vážou podle veřejných zdrojů, a řekne, na co se zeptat provozovatele. Neslibujeme, že odhalí všechno.
Zdroje
- Nejvyšší soud: rozsudek ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 616/2013 (databáze Salvia Kraken)
- TOPIN (JUDr. Karel Havlíček): Z judikatury pro topenářskou a instalatérskou praxi 2017/8, 9. 1. 2018
- Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, § 68 až 70 (aktuální znění)
- EG.D: Sdělení k existenci elektrických sítí
- EG.D: Vyjádření k činnosti a stavbě v ochranném pásmu
- Gas Distribution: Vyjádření k činnosti a stavbě v ochranném pásmu (plyn)